yoastseo-dep
Version:
Yoast clientside page analysis
111 lines (107 loc) • 67.3 kB
HTML
<body class="mediawiki ltr sitedir-ltr mw-hide-empty-elt ns-0 ns-subject mw-editable page-Nikifor_Černigovskij rootpage-Nikifor_Černigovskij skin-vector action-view skin-vector-legacy"><div id="mw-page-base" class="noprint"></div>
<div id="mw-head-base" class="noprint"></div>
<div id="content" class="mw-body" role="main">
<a id="top"></a>
<div id="siteNotice" class="mw-body-content"><!-- CentralNotice --></div>
<div class="mw-indicators mw-body-content">
<div id="mw-indicator-featured" class="mw-indicator"><a href="/wiki/Wikipedie:Nejlep%C5%A1%C3%AD_%C4%8Dl%C3%A1nky" title="Tento článek patří mezi nejlepší v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace."><img alt="Tento článek patří mezi nejlepší v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a3/Gold_piece.png/20px-Gold_piece.png" decoding="async" width="20" height="20" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a3/Gold_piece.png/30px-Gold_piece.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a3/Gold_piece.png/40px-Gold_piece.png 2x" data-file-width="600" data-file-height="595" /></a></div>
</div>
<h1 id="firstHeading" class="firstHeading" >Nikifor Černigovskij</h1>
<div id="bodyContent" class="mw-body-content">
<div id="siteSub" class="noprint">Z Wikipedie, otevřené encyklopedie</div>
<div id="contentSub"></div>
<div id="contentSub2"></div>
<div id="jump-to-nav"></div>
<a class="mw-jump-link" href="#mw-head">Skočit na navigaci</a>
<a class="mw-jump-link" href="#searchInput">Skočit na vyhledávání</a>
<div id="mw-content-text" lang="cs" dir="ltr" class="mw-content-ltr"><div class="mw-parser-output"><table class="infobox biography vcard" cellspacing="2" style="text-align: left;">
<tbody><tr><td colspan="2" class="fn" style="text-align: center; font-size: 125%; font-weight: bold;">Nikifor Romanovič Černigovskij</td></tr> <tr><th style="">Úmrtí</th>
<td class="" style="">
léto <a href="/wiki/1675" title="1675">1675</a></td></tr> <tr><th style="">Země</th>
<td class="" style="">
<a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">Rusko</a></td></tr> <tr><th style="">Povolání</th>
<td class="role" style="">
<span class="wd">objevitel</span></td></tr> <tr><th style="">Znám jako</th>
<td class="" style="">
<a href="/wiki/Koz%C3%A1ci" title="Kozáci">kozák</a>, náčelník v <a href="/wiki/Albazino" title="Albazino">Albazinu</a> 1665–1670, 1673 a 1675</td></tr> <tr><th style="">Nábož. vyznání</th>
<td class="" style="">
<a href="/wiki/Rusk%C3%A1_pravoslavn%C3%A1_c%C3%ADrkev" title="Ruská pravoslavná církev">pravoslavný</a></td></tr> <tr><td colspan="2" style="text-align:center; font-size: smaller; white-space: nowrap;">Některá data mohou pocházet z <a href="https://www.wikidata.org/wiki/Q4513519" class="extiw" title="d:Q4513519">datové položky</a>.<br />Chybí svobodný <span class="plainlinks" title="Nápověda:Načtení souboru"><a class="external text" href="https://tools.wmflabs.org/blahma/noportrait.php?Nikifor_%C4%8Cernigovskij">obrázek</a></span>.</td></tr>
</tbody></table>
<p><b>Nikifor Romanovič Černigovskij</b> (<a href="/wiki/Ru%C5%A1tina" title="Ruština">rusky</a> <span class="cizojazycne" lang="ru" title="ruština">Никифор Романович Черниговский</span>; † <a href="/wiki/1675" title="1675">1675</a>) byl <a href="/wiki/Rusov%C3%A9" title="Rusové">ruský</a> sibiřský <a href="/wiki/Koz%C3%A1ci" title="Kozáci">kozák</a>, původem z <a href="/wiki/Polsko-litevsk%C3%A1_unie_(1569%E2%80%931795)" title="Polsko-litevská unie (1569–1795)">polsko-litevského státu</a>. V letech 1665–1670, 1673 a 1675 stál v čele samosprávy v <a href="/wiki/Albazino" title="Albazino">Albazinu</a>, centru ruské moci v horním <a href="/wiki/Amur" title="Amur">Poamuří</a>.
</p><p>Ve <a href="/wiki/Smolensk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Smolenská válka">smolenské válce</a> (1632–1634) bojoval v polsko-litevském vojsku a roku 1633 padl do <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">ruského</a> zajetí. Po válce se roku 1635 odmítl vrátit, namísto toho vstoupil do ruských služeb, jako <i>služilij čelovek</i>.<sup id="cite_ref-1" class="reference"><a href="#cite_note-1">[pozn. 1]</a></sup> Po roce se pokusil o útěk na <a href="/wiki/Litevsk%C3%A9_velkokn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Litevské velkoknížectví">Litvu</a>, byl chycen a poslán na <a href="/wiki/Sibi%C5%99" title="Sibiř">Sibiř</a> do <a href="/wiki/Jenisejsk" title="Jenisejsk">Jenisejska</a>. V <a href="/wiki/Jenisejsk" title="Jenisejsk">jenisejském</a> <a href="/wiki/Vojevoda" title="Vojevoda">vojevodství</a> sloužil jako <a href="/wiki/Koz%C3%A1ci" title="Kozáci">kozák</a> dvanáct let, v letech 1637–1649. Poté byl přeložen do <a href="/wiki/Ilimsk" title="Ilimsk">ilimského</a> vojevodství, kde postoupil z řadového kozáka na „padesátníka“ (velitele padesáti mužů).
</p><p>Roku 1665 se postavil do čela skupiny nespokojenců, která zaútočila na ilimského vojevodu <a href="/wiki/Lavrentij_Avd%C4%9Bjevi%C4%8D_Obuchov" title="Lavrentij Avdějevič Obuchov">Lavrentije Obuchova</a> a zabila ho. Rebelové se rozhodli odejít k <a href="/wiki/Amur" title="Amur">Amuru</a> a na místě bývalého <a href="/wiki/Daurov%C3%A9" title="Daurové">daurského</a> městečka, spáleného roku 1651 kozáckým oddílem <a href="/wiki/Jerofej_Pavlovi%C4%8D_Chabarov" title="Jerofej Pavlovič Chabarov">Jerofeje Chabarova</a>, postavili ostroh (palisádou opevněné sídlo) <a href="/wiki/Albazino" title="Albazino">Albazin</a>. Už roku 1666 zaseli a sklidili první obilí, od domorodců v okolí vybírali <a href="/wiki/Jasak" title="Jasak">jasak</a> a navázali kontakt s nejbližším představitelem ruského státu – <a href="/wiki/Ilarion_Borisovi%C4%8D_Tolbuzin" title="Ilarion Borisovič Tolbuzin">Larionem Tolbuzinem</a>, který z <a href="/wiki/N%C4%9Br%C4%8Dinsk" title="Něrčinsk">něrčinského</a> ostrohu spravoval <a href="/wiki/Zabajkalsko" title="Zabajkalsko">Zabajkalsko</a>. Tolbuzin uznal Černigovského jako řádného představitele ruské vlády na Amuru. V listopadu 1670 vyšlo najevo, že Nikifor Černigovskij přemlouval manželku jednoho z Albazinců, aby s ním zběhla do Číny. Albazinci ho zatkli a pod stráží odvezli do Něrčinska. Po čase byl propuštěn a 1673 opět spravoval Albazin. Roku 1674 však nový něrčinský vojevoda <a href="/wiki/Pavel_%C5%A0ulgin" title="Pavel Šulgin">Pavel Šulgin</a> dosadil v Albazinu za náčelníka Semjona Vešňaka. Černigovského přeložil do Něrčinska. V lednu 1675 je Černigovskij opět doložen ve funkci albazinského náčelníka.
</p><p>V březnu 1675 byl v Moskvě za účast na vraždě vojevody Obuchova odsouzen k smrti, vzápětí však omilostněn a přijat do státní služby. O svém odsouzení a milosti se nedozvěděl, protože zemřel počátkem léta 1675, ještě předtím, než zpráva doputovala do Albazinu.
</p><p>Nikifor Černigovskij měl tři syny, kteří s ním neodešli do Albazinu, ale z půli útěku se vrátili. Později přesídlili do Idinsku u <a href="/wiki/Irkutsk" title="Irkutsk">Irkutsku</a>; zde a v blízkém <a href="/wiki/Svirsk" title="Svirsk">Svirsku</a> a <a href="/wiki/%C4%8Ceremchovo" title="Čeremchovo">Čeremchovu</a> žili jejich potomci i na počátku 21. století.
</p><p>V polské historické literatuře je Nikifor Černigovskij pokládán za významného Poláka, nezávisle spravujícího Albazin a samostatně udržujícího diplomatické vztahy s Čínou.
</p>
<div id="toc" class="toc" role="navigation" aria-labelledby="mw-toc-heading"><input type="checkbox" role="button" id="toctogglecheckbox" class="toctogglecheckbox" style="display:none" /><div class="toctitle" lang="cs" dir="ltr"><h2 id="mw-toc-heading">Obsah</h2><span class="toctogglespan"><label class="toctogglelabel" for="toctogglecheckbox"></label></span></div>
<ul>
<li class="toclevel-1 tocsection-1"><a href="#Život"><span class="tocnumber">1</span> <span class="toctext">Život</span></a>
<ul>
<li class="toclevel-2 tocsection-2"><a href="#Na_Litvě,_v_Rusku"><span class="tocnumber">1.1</span> <span class="toctext">Na Litvě, v Rusku</span></a></li>
<li class="toclevel-2 tocsection-3"><a href="#Pokus_o_útěk,_v_Jenisejsku"><span class="tocnumber">1.2</span> <span class="toctext">Pokus o útěk, v Jenisejsku</span></a></li>
<li class="toclevel-2 tocsection-4"><a href="#V_Ilimsku"><span class="tocnumber">1.3</span> <span class="toctext">V Ilimsku</span></a></li>
<li class="toclevel-2 tocsection-5"><a href="#Zabití_ilimského_vojevody_a_útěk_k_Amuru"><span class="tocnumber">1.4</span> <span class="toctext">Zabití ilimského vojevody a útěk k Amuru</span></a></li>
<li class="toclevel-2 tocsection-6"><a href="#V_Poamuří"><span class="tocnumber">1.5</span> <span class="toctext">V Poamuří</span></a></li>
</ul>
</li>
<li class="toclevel-1 tocsection-7"><a href="#Potomci"><span class="tocnumber">2</span> <span class="toctext">Potomci</span></a></li>
<li class="toclevel-1 tocsection-8"><a href="#Polské_verze_příběhu_Černigovského"><span class="tocnumber">3</span> <span class="toctext">Polské verze příběhu Černigovského</span></a></li>
<li class="toclevel-1 tocsection-9"><a href="#Odkazy"><span class="tocnumber">4</span> <span class="toctext">Odkazy</span></a>
<ul>
<li class="toclevel-2 tocsection-10"><a href="#Poznámky"><span class="tocnumber">4.1</span> <span class="toctext">Poznámky</span></a></li>
<li class="toclevel-2 tocsection-11"><a href="#Reference"><span class="tocnumber">4.2</span> <span class="toctext">Reference</span></a></li>
<li class="toclevel-2 tocsection-12"><a href="#Literatura"><span class="tocnumber">4.3</span> <span class="toctext">Literatura</span></a></li>
<li class="toclevel-2 tocsection-13"><a href="#Externí_odkazy"><span class="tocnumber">4.4</span> <span class="toctext">Externí odkazy</span></a></li>
</ul>
</li>
</ul>
</div>
<h2><span id=".C5.BDivot"></span><span class="mw-headline" id="Život">Život</span><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Nikifor_%C4%8Cernigovskij&veaction=edit&section=1" class="mw-editsection-visualeditor" title="Editace sekce: Život">editovat</a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Nikifor_%C4%8Cernigovskij&action=edit&section=1" title="Editace sekce: Život">editovat zdroj</a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></h2>
<h3><span id="Na_Litv.C4.9B.2C_v_Rusku"></span><span class="mw-headline" id="Na_Litvě,_v_Rusku">Na Litvě, v Rusku</span><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Nikifor_%C4%8Cernigovskij&veaction=edit&section=2" class="mw-editsection-visualeditor" title="Editace sekce: Na Litvě, v Rusku">editovat</a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Nikifor_%C4%8Cernigovskij&action=edit&section=2" title="Editace sekce: Na Litvě, v Rusku">editovat zdroj</a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></h3>
<p>Nikofor Černigovskij se účastnil <a href="/wiki/Smolensk%C3%A1_v%C3%A1lka" title="Smolenská válka">smolenské války</a> (1632–1634) ve vojsku <a href="/wiki/Polsko-litevsk%C3%A1_unie_(1569%E2%80%931795)" title="Polsko-litevská unie (1569–1795)">polsko-litevského státu</a>. V soudobých dokumentech se poprvé objevuje roku 1633, kdy u <a href="/wiki/Novhorod-Siverskyj" title="Novhorod-Siverskyj">Novgorodu-Severského</a> upadl do <a href="/wiki/Rusko" title="Rusko">ruského</a> zajetí, do konce války byl držen ve <a href="/wiki/Vologda" title="Vologda">Vologdě</a> na severu Ruska. Po skončení války se odmítl vrátit, místo toho požádal o vstup do ruských služeb.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_6_2-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_6-2">[1]</a></sup><sup id="cite_ref-čerkasov_89_3-0" class="reference"><a href="#cite_note-čerkasov_89-3">[2]</a></sup> Přijal <a href="/wiki/Pravoslav%C3%AD" title="Pravoslaví">pravoslaví</a> a v květnu 1635 byl pokřtěn. Od podzimu 1635 sloužil v <a href="/wiki/Tula" title="Tula">Tule</a>, v tamním pluku <a href="/wiki/Husar" title="Husar">husarů</a> a rejtarů složeném z cizozemců.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_12_4-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_12-4">[3]</a></sup> Současně se – roku 1635 – oženil s Onosicou, dcerou Petra Dubovského, původem Litvina, žijícího v <a href="/wiki/Moskva" title="Moskva">Moskvě</a>.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_19_5-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_19-5">[4]</a></sup> Litvini bylo jméno pro poddané <a href="/wiki/Litevsk%C3%A9_velkokn%C3%AD%C5%BEectv%C3%AD" title="Litevské velkoknížectví">Litevského velkoknížectví</a> ruské národnosti.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_18_6-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_18-6">[5]</a></sup>
</p><p>Svůj původ Černigovský udával různě. U výslechu roku 1633 se prohlásil za Poláka z kyjevského <a href="/wiki/Pov%C4%9Bta" title="Pověta">povětu</a> s tím, že sloužil polskému králi jako kozák „na třech koních“.<sup id="cite_ref-8" class="reference"><a href="#cite_note-8">[pozn. 2]</a></sup><sup id="cite_ref-krasnoštanov_9_9-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_9-9">[7]</a></sup> Roku 1635 v souvislosti se žádostí o vstup do ruských služeb se prohlásil za Čerkase z <a href="/wiki/Bragin" title="Bragin">braginského</a> povětu na Litvě.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_6_2-1" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_6-2">[1]</a></sup> Čerkasové bylo ruské jméno pro (ruskojazyčné) <a href="/wiki/Koz%C3%A1ci" title="Kozáci">kozáky</a> žijící při jižních okrajích Ruska. V dokumentu o křtu je popsán, s odvoláním na jeho slova, jako šlechtic z brestského povětu.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_10_10-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_10-10">[8]</a></sup> V dokumentech týkajících se jeho útěku v létě 1636 je, opět na základě svých slov, označován za Litvina z braginského povětu.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_18_6-1" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_18-6">[5]</a></sup>
</p>
<h3><span id="Pokus_o_.C3.BAt.C4.9Bk.2C_v_Jenisejsku"></span><span class="mw-headline" id="Pokus_o_útěk,_v_Jenisejsku">Pokus o útěk, v Jenisejsku</span><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Nikifor_%C4%8Cernigovskij&veaction=edit&section=3" class="mw-editsection-visualeditor" title="Editace sekce: Pokus o útěk, v Jenisejsku">editovat</a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Nikifor_%C4%8Cernigovskij&action=edit&section=3" title="Editace sekce: Pokus o útěk, v Jenisejsku">editovat zdroj</a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></h3>
<p>Začátkem července 1636 se sedmi dalšími cizozemci uprchl z Tuly. Útěk nebyl plánovaný, účastníci se pro něj rozhodli až v den útěku.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_13_14_11-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_13_14-11">[9]</a></sup> Na cestě do Litvy byla však polovina zběhů chycena, mezi nimi i Černigovskij. U výslechu uvedli jako důvod útěku nízký plat, nedostávali totiž příplatky za ženy a děti, zřejmě proto, že jejich rodiny žily v <a href="/wiki/Moskva" title="Moskva">Moskvě</a>.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_13_14_11-1" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_13_14-11">[9]</a></sup> Za trest byl Černigovskij s manželkou v srpnu 1636 poslán na <a href="/wiki/Sibi%C5%99" title="Sibiř">Sibiř</a> do <a href="/wiki/Jenisejsk" title="Jenisejsk">Jenisejska</a>. Na cestě přezimovali v <a href="/wiki/Tobolsk" title="Tobolsk">Tobolsku</a>, na místo určení dorazili koncem září 1637.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_27_12-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_27-12">[10]</a></sup> V Jenisejsku sloužil jako řadový kozák dvanáct let.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_12_4-1" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_12-4">[3]</a></sup><sup id="cite_ref-čerkasov_89_3-1" class="reference"><a href="#cite_note-čerkasov_89-3">[2]</a></sup> Později (roku 1657) o své službě napsal:
</p>
<blockquote class="toccolours" style="float:none; padding: 10px 15px 10px 15px; display:table;"><div>[jsem] …na Bajkalské jezero jezdil pro sobolí <a href="/wiki/Jasak" title="Jasak">jasak</a> a z výběru jasaku zisk přinášel, a na lenskou převlaku se zásobami obilí jezdil, a po mnohým řekám na služby jezdil sbírat jasak.<sup id="cite_ref-14" class="reference"><a href="#cite_note-14">[pozn. 3]</a></sup></div>
</blockquote>
<h3><span class="mw-headline" id="V_Ilimsku">V Ilimsku</span><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Nikifor_%C4%8Cernigovskij&veaction=edit&section=4" class="mw-editsection-visualeditor" title="Editace sekce: V Ilimsku">editovat</a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Nikifor_%C4%8Cernigovskij&action=edit&section=4" title="Editace sekce: V Ilimsku">editovat zdroj</a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></h3>
<div class="thumb tright"><div class="thumbinner" style="width:222px;"><a href="/wiki/Soubor:Kitchen-21-Russia-Angara-2815.jpg" class="image"><img alt="Černobílá kresba, mapa části Sibiře s červeně vyznačenými hranicemi Ilimského vojevodství" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a0/Kitchen-21-Russia-Angara-2815.jpg/220px-Kitchen-21-Russia-Angara-2815.jpg" decoding="async" width="220" height="165" class="thumbimage" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a0/Kitchen-21-Russia-Angara-2815.jpg/330px-Kitchen-21-Russia-Angara-2815.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a0/Kitchen-21-Russia-Angara-2815.jpg/440px-Kitchen-21-Russia-Angara-2815.jpg 2x" data-file-width="2560" data-file-height="1920" /></a> <div class="thumbcaption"><div class="magnify"><a href="/wiki/Soubor:Kitchen-21-Russia-Angara-2815.jpg" class="internal" title="Zvětšit"></a></div>Mapa ilimského vojevodství, fragment mapy světa Thomase Kithena z roku 1773</div></div></div>
<p>Roku 1649 Černigovskij patřil mezi kozáky převedené z Jenisejska do Ilimska v souvislosti se vznikem <a href="/wiki/Ilimsk" title="Ilimsk">ilimského</a> vojevodství.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_35_15-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_35-15">[12]</a></sup> Roku 1652 ho ilimský <a href="/wiki/Vojevoda" title="Vojevoda">vojevoda</a> poslal do <a href="/wiki/Kirensk" title="Kirensk">Kirensku</a> na řece <a href="/wiki/Lena" title="Lena">Leně</a>, z tamních skladů vydal zásoby stopadesátičlennému oddílu <a href="/w/index.php?title=Dmitrij_Zinovjev&action=edit&redlink=1" class="new" title="Dmitrij Zinovjev (stránka neexistuje)">Dmitrije Zinovjeva</a>, který putoval k <a href="/wiki/Amur" title="Amur">Amuru</a>.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_54_16-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_54-16">[13]</a></sup> Následující rok se účastnil stíhání zběhů z Ilimska k Amuru. Totiž v létě 1653 zběhli k Amuru tesaři, kozáci a rolníci z <a href="/wiki/Lena" title="Lena">Leny</a> a kozáci z Vercholenského ostrožku (ostrožek je malý ostroh, palisádou opevněné sídlo) s dalšími rolníky, celkem přes dvě stě lidí, polovina kozáků. Na Amuru se vesměs připojili k vojsku <a href="/wiki/Onufrij_St%C4%9Bpanov" title="Onufrij Stěpanov">Onufrije Stěpanova</a>.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_43_17-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_43-17">[14]</a></sup> Černigovského oddíl se dostal se zběhy do boje, naopak z jiného oddílu se několik kozáků přidalo ke zběhům. Ilimský vojevoda pak v <a href="/wiki/%C4%8Ce%C4%8Dujsk" title="Čečujsk">Čečujsku</a> postavil hlídku, která měla zadržovat další uprchlíky. Roku 1654 byl už Černigovskij desátník, a opět sloužil v Kirensku, kde mimo jiné vydával ze skladů zásoby odesílané do Jakutska.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_44_45_18-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_44_45-18">[15]</a></sup> Dokumenty vystavené jeho jménem nesepisoval ani nepodepisoval, sestavovali je jeho spolupracovníci.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_47_19-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_47-19">[16]</a></sup>
</p><p>V létě 1655 zběhlo k Amuru z Leny 200 až 300 lidí v čele s kozákem Michailem Sorokinem,<sup id="cite_ref-krasnoštanov_47_19-1" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_47-19">[16]</a></sup> kteří po cestě v Kirensku sebrali zbraně a hledali Černigovského, aby ho zabili. Ten se před nimi schoval v lese.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_48_49_20-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_48_49-20">[17]</a></sup><sup id="cite_ref-21" class="reference"><a href="#cite_note-21">[pozn. 4]</a></sup> Roku 1655 nadále sloužil v Kirensku, kde žila i jeho rodina, dům měl i v Ilimsku. Roku 1656 již měl hodnost padesátníka (velitele padesáti mužů).<sup id="cite_ref-krasnoštanov_50_22-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_50-22">[18]</a></sup> V Kirensku mimo jiné vybíral jasak od <a href="/wiki/Evenkov%C3%A9" title="Evenkové">Tunguzů</a>.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_54_16-1" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_54-16">[13]</a></sup>
</p><p>V letech 1656–1657 byl, se synem Fjodorem, v poselstvu ilimských kozáků, které přivezlo do Moskvy do <a href="/wiki/Sibi%C5%99sk%C3%BD_prikaz" title="Sibiřský prikaz">Sibiřského prikazu</a> sobolí kožešiny vybrané jako jasak a hlášení o stavu vojevodství.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_51_23-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_51-23">[19]</a></sup> V Sibiřském prikazu podal list s přehledem své služby v němž požádal o přeřazení do služby proti Polákům. Ani tento list nenapsal osobně, zřejmě proto, že byl negramotný. Ačkoliv obvykle bylo podobným žádostem vyhověno, Černigovský neuspěl.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_54_16-2" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_54-16">[13]</a></sup>
</p><p>V letech 1658–1662 v Kirensku dohlížel na plnění povinností tamních rolníků (vydělení a obdělání půdy, jejíž výnos byl určen státu).<sup id="cite_ref-krasnoštanov_64_65_24-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_64_65-24">[20]</a></sup> Roku 1664 a 1665 byl <i>prikazčikom</i> (náčelníkem a správcem) ve Verchně-Kirenské volosti.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_66_83_25-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_66_83-25">[21]</a></sup>
</p><p>Německý historik žijící v Rusku <a href="/wiki/Gerhard_Friedrich_M%C3%BCller" title="Gerhard Friedrich Müller">Gerhard Müller</a> roku 1757 napsal o Černigovském, že roku 1650 působil jako <i>prikazščik</i> v Čečujsku a roku 1652 dohlížel na solivar v <a href="/wiki/Us%C5%A5-Kut" title="Usť-Kut">Usť-Kutském</a> ostrohu.<sup id="cite_ref-miller_196_26-0" class="reference"><a href="#cite_note-miller_196-26">[22]</a></sup> Historikové v 19. i 20. století se při popisu Černigovského života v ilimském vojevodství omezili na převzetí těchto tvrzení,<sup id="cite_ref-28" class="reference"><a href="#cite_note-28">[pozn. 5]</a></sup> přestože se neopírají o prameny a není známo, jak k nim Müller dospěl.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_34_29-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_34-29">[24]</a></sup>
</p>
<h3><span id="Zabit.C3.AD_ilimsk.C3.A9ho_vojevody_a_.C3.BAt.C4.9Bk_k_Amuru"></span><span class="mw-headline" id="Zabití_ilimského_vojevody_a_útěk_k_Amuru">Zabití ilimského vojevody a útěk k Amuru</span><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Nikifor_%C4%8Cernigovskij&veaction=edit&section=5" class="mw-editsection-visualeditor" title="Editace sekce: Zabití ilimského vojevody a útěk k Amuru">editovat</a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Nikifor_%C4%8Cernigovskij&action=edit&section=5" title="Editace sekce: Zabití ilimského vojevody a útěk k Amuru">editovat zdroj</a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></h3>
<div class="thumb tright">
<div class="thumbinner" style="width:302px;">
<div class="location-map" style="position: relative; border: 1px solid lightgray"><a href="/wiki/Soubor:Outline_Map_of_Siberian_Federal_District.svg" class="image"><img alt="Outline Map of Siberian Federal District.svg" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/77/Outline_Map_of_Siberian_Federal_District.svg/300px-Outline_Map_of_Siberian_Federal_District.svg.png" decoding="async" width="300" height="303" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/77/Outline_Map_of_Siberian_Federal_District.svg/450px-Outline_Map_of_Siberian_Federal_District.svg.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/77/Outline_Map_of_Siberian_Federal_District.svg/600px-Outline_Map_of_Siberian_Federal_District.svg.png 2x" data-file-width="1033" data-file-height="1045" /></a><div style="font-size:88%; line-height:1.2em; position:absolute; z-index:2; left:42.030509521691%; top:66.778292547964%"><div style="position:relative;float:left;left:-4px;top:-4px;"><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Red_pog.png/9px-Red_pog.png" decoding="async" width="9" height="9" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Red_pog.png/14px-Red_pog.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Red_pog.png/18px-Red_pog.png 2x" data-file-width="64" data-file-height="64" /></div><div style="position:absolute; width:156px; max-width:156px; top:-0.5em; text-align:right; left:-162.5px;"><span style="background:none;padding:1px 2px 0 2px"><a href="/wiki/Jenisejsk" title="Jenisejsk">Jenisejsk</a></span></div></div>
<div style="font-size:88%; line-height:1.2em; position:absolute; z-index:2; left:59.865131375826%; top:71.412353864391%"><div style="position:relative;float:left;left:-4px;top:-4px;"><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Red_pog.png/9px-Red_pog.png" decoding="async" width="9" height="9" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Red_pog.png/14px-Red_pog.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Red_pog.png/18px-Red_pog.png 2x" data-file-width="64" data-file-height="64" /></div><div style="position:absolute; width:156px; max-width:156px; top:-0.5em; text-align:center; left:-78px; top:8.5px;"><span style="background:none;padding:1px 2px 0 2px"><a href="/wiki/Ilimsk" title="Ilimsk">Ilimsk</a></span></div></div>
<div style="font-size:88%; line-height:1.2em; position:absolute; z-index:2; left:66.017579644125%; top:67.755394153848%"><div style="position:relative;float:left;left:-4px;top:-4px;"><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Red_pog.png/9px-Red_pog.png" decoding="async" width="9" height="9" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Red_pog.png/14px-Red_pog.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Red_pog.png/18px-Red_pog.png 2x" data-file-width="64" data-file-height="64" /></div><div style="position:absolute; width:156px; max-width:156px; top:-0.5em; text-align:center; left:-78px; top:-1.8em;"><span style="background:none;padding:1px 2px 0 2px"><a href="/wiki/Kirensk" title="Kirensk">Kirensk</a></span></div></div>
<div style="font-size:88%; line-height:1.2em; position:absolute; z-index:2; left:93.810651022355%; top:71.738376045028%"><div style="position:relative;float:left;left:-4px;top:-4px;"><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Red_pog.png/9px-Red_pog.png" decoding="async" width="9" height="9" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Red_pog.png/14px-Red_pog.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Red_pog.png/18px-Red_pog.png 2x" data-file-width="64" data-file-height="64" /></div><div style="position:absolute; width:156px; max-width:156px; top:-0.5em; text-align:right; left:-162.5px;"><span style="background:none;padding:1px 2px 0 2px"><a href="/wiki/Albazino" title="Albazino">Albazin</a></span></div></div>
<div style="font-size:88%; line-height:1.2em; position:absolute; z-index:2; left:83.262187812451%; top:80.617599202357%"><div style="position:relative;float:left;left:-4px;top:-4px;"><img alt="" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Red_pog.png/9px-Red_pog.png" decoding="async" width="9" height="9" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Red_pog.png/14px-Red_pog.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Red_pog.png/18px-Red_pog.png 2x" data-file-width="64" data-file-height="64" /></div><div style="position:absolute; width:156px; max-width:156px; top:-0.5em; text-align:center; left:-78px; top:8.5px;"><span style="background:none;padding:1px 2px 0 2px"><a href="/wiki/N%C4%9Br%C4%8Dinsk" title="Něrčinsk">Něrčinsk</a></span></div></div></div>
<div class="thumbcaption">Místa na Sibiři významná pro život Nikifora Černigovského
</div>
</div>
</div>
<p>Podle Černigovského syna Fjodora od března 1665 se syny a rolníkem Michalem Ivanovem Sapožnikovem<sup id="cite_ref-32" class="reference"><a href="#cite_note-32">[pozn. 6]</a></sup> plánoval útěk „na Rus“, aby přednesl stížnost na ilimského vojevodu <a href="/wiki/Lavrentij_Avd%C4%9Bjevi%C4%8D_Obuchov" title="Lavrentij Avdějevič Obuchov">Lavrentije Obuchova</a>.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_70_30-1" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_70-30">[25]</a></sup> Plán změnil po příjezdu Obuchova na trh do Kirenska, když ho jakutský kozák Fjodor Lukjanov a kirenský rolník Ivan Jeremejev Mikulka přesvědčili, že lepší bude Obuchova oloupit a utéct k Amuru.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_71_73_33-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_71_73-33">[27]</a></sup><sup id="cite_ref-34" class="reference"><a href="#cite_note-34">[pozn. 7]</a></sup> Ke spiknutí se přidalo ještě 15 dalších lidí, vesměs lovců (<span class="cizojazycne" lang="ru" title="ruština">промышленых людей</span>).<sup id="cite_ref-krasnoštanov_71_72_31-2" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_71_72-31">[26]</a></sup> Celkem mělo 22 účastníků.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_121_35-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_121-35">[28]</a></sup><sup id="cite_ref-37" class="reference"><a href="#cite_note-37">[pozn. 8]</a></sup>
</p><p>Spiklenci zaútočili 28. června v noci na vojevodovu loď na Leně<sup id="cite_ref-krasnoštanov_75_76_38-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_75_76-38">[30]</a></sup> u ostrova (později nazvaného Obuchovův ostrov) 26 km od Kirenska, když se vojevoda vracel do Ilimska.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_77_39-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_77-39">[31]</a></sup> Vojevodovi lidé byli neozbrojení.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_80_40-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_80-40">[32]</a></sup> V šarvátce útočníci zabili šest a zranili deset lidí vojevodova doprovodu<sup id="cite_ref-krasnoštanov_83_41-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_83-41">[33]</a></sup> a samotného vojevodu utopili poté, co na útěku skočil do vody.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_75_76_38-1" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_75_76-38">[30]</a></sup><sup id="cite_ref-čerkasov_90_42-0" class="reference"><a href="#cite_note-čerkasov_90-42">[34]</a></sup>
</p><p>Kdo zabil vojevodu není jasné. Fjodor Černigovský roku 1666 v Jakutsku vypověděl, že se zabitím vojevody nemá nic společného a pouze slyšel, že ho kopími „přidrželi“ ve vodě Fjodor Lukjanov a lovec Maťuška Maximov.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_75_76_38-2" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_75_76-38">[30]</a></sup> Roku 1667 se od zběhů odtrhl a na Lenu vrátil Grigorij Kulakovskij, který vypověděl, že Obuchova zabili Fjodor Lukjanov, Maťuška Maximov a Černigovského syn Vasilij, přikázal jim to Fjodor Černigovskij. A že to v <a href="/wiki/Telemba" title="Telemba">Telembinsku</a> první dva přiznali něrčinskému náčelníkovi <a href="/wiki/Ilarion_Borisovi%C4%8D_Tolbuzin" title="Ilarion Borisovič Tolbuzin">Larionovi Tolbuzinovi</a>. Při konfrontaci (v Jakutsku) se syny Černigovského obě strany opakovaly svou verzi.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_127_43-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_127-43">[35]</a></sup> Roku 1670 Černigovskij, ve zprávě do Něrčinska o útěku několika kozáků z Albazinu do Číny, obvinil z vraždy Obuchova dva z nich, Ivana Jeremejeva Mikulku a Osku Vasiljeva Podkamenného.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_122_155_44-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_122_155-44">[36]</a></sup> Oska Vasiljev byl tchán Fjodora Černigovského.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_155_45-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_155-45">[37]</a></sup>
</p><p>Útočníci zbili a okradli členy vojevodova doprovodu,<sup id="cite_ref-krasnoštanov_75_76_38-3" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_75_76-38">[30]</a></sup> vysvobodili vojevodovy vězně (včetně Černigovského zetě Petra Oskolkova),<sup id="cite_ref-krasnoštanov_76_93_122_46-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_76_93_122-46">[38]</a></sup> a loď i s nákladem zabavili.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_75_76_38-4" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_75_76-38">[30]</a></sup> Z lodi ukořistili 30 soroků sobolů (30×40, to jest 1200 sobolích kožešin) a 300 rublů.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_84_47-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_84-47">[39]</a></sup><sup id="cite_ref-leonťjevová_123_48-0" class="reference"><a href="#cite_note-leonťjevová_123-48">[40]</a></sup>
</p>
<div class="thumb tleft"><div class="thumbinner" style="width:222px;"><a href="/wiki/Soubor:Troitsky_monastery_(Kirensk).png" class="image"><img alt="Kresba kláštera, uprostřed kamenný klášterní komplex, vpravo vysoká dřevěná věž, vpředu a po levé straně areálu přízemní dřevěné hospodářské budovy, areál obehnán palisádou" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/58/Troitsky_monastery_%28Kirensk%29.png/220px-Troitsky_monastery_%28Kirensk%29.png" decoding="async" width="220" height="123" class="thumbimage" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/58/Troitsky_monastery_%28Kirensk%29.png/330px-Troitsky_monastery_%28Kirensk%29.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/58/Troitsky_monastery_%28Kirensk%29.png/440px-Troitsky_monastery_%28Kirensk%29.png 2x" data-file-width="1635" data-file-height="911" /></a> <div class="thumbcaption"><div class="magnify"><a href="/wiki/Soubor:Troitsky_monastery_(Kirensk).png" class="internal" title="Zvětšit"></a></div>Trojický klášter v Kirensku založený roku 1663 popem Jermogenem, který roku 1665 odešel s Černigovského skupinou do Albazinu. Litografie z knihy I. K. Goluběva <i>Свято-Троицкий Усть-Киренский мужской монастырь (Иркутской епархии)</i>, 1894.</div></div></div>
<p>Ač Černigovskij byl vůdcem skupiny, útoku na vojevodu se neúčastnil. Po útoku vyloupili Kirensk.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_78_49-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_78-49">[41]</a></sup> Poté skupina vytáhla z Kirenska po proudu Leny. V následujícím městečku, Čečujsku, sestavili a předali tamnímu náčelníkovi list pro cara, v němž vysvětlovali svůj čin.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_70_87_50-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_70_87-50">[42]</a></sup> Z listu se zachovaly pouze tři stránky.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_88_51-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_88-51">[43]</a></sup> Svůj čin ospravedlňovali lichvou a krutým chováním Obuchova, který zdržoval jejich stížnosti poslané přes Jakutsk.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_89_90_52-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_89_90-52">[44]</a></sup> Také vinili Obuchova z věznění <a href="/wiki/Pop_(kn%C4%9Bz)" title="Pop (kněz)">popa</a> Fomy Kirillova a znásilnění jeho ženy Palagejky Nikiforovy,<sup id="cite_ref-krasnoštanov_89_90_52-1" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_89_90-52">[44]</a></sup> snad dcery Nikifora Černigovského<sup id="cite_ref-krasnoštanov_102_103_53-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_102_103-53">[45]</a></sup> a oznamovali, že jdou sloužit carovi do Poamuří.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_89_90_52-2" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_89_90-52">[44]</a></sup> Roku 1673 Černigovskij a další, celkem 101 lidí, v žádosti o milost, kterou zaslali do Moskvy, zabití Obuchova zdůvodnili jeho nesnesitelným chováními, znásilňováním jejich žen a vymáháním jejich majetku; jinak se prý chovali řádně a cestou k Amuru nikomu nijak neubližovali. Tři z nich – Ivan Perelešev, Jarko Tvarogov a Nechoroško Jelfimov – žádost dovezli do Moskvy, kam dorazili 19. ledna 1674.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_184_54-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_184-54">[46]</a></sup>
</p><p>Z Čečujska rebelové pluli po Leně až k ústí <a href="/wiki/Oljokma" title="Oljokma">Oljokmy</a> a po ní na jih, přitom přibrali další kozáky a rolníky, takže jejich počet vzrostl na 84 lidí.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_114_55-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_114-55">[47]</a></sup><sup id="cite_ref-57" class="reference"><a href="#cite_note-57">[pozn. 9]</a></sup> Plavili se na sedmi lodích.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_114_55-1" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_114-55">[47]</a></sup> Rolníky, jejichž hospodářství leželo při cestě, kupce, které potkali, a kozáky posádkou v ostrožcích po cestě, olupovali o zbraně, potraviny, nářadí a jiné zásoby.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_84_85_109_112_115_118_58-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_84_85_109_112_115_118-58">[49]</a></sup> Kupcům a místním náčelníkům rovněž zabavovali a ničili zápisy o dluzích a daňových nedoplatcích.<sup id="cite_ref-čerkasov_94_96_59-0" class="reference"><a href="#cite_note-čerkasov_94_96-59">[50]</a></sup> Zatímco majetné kupce a osoby spjaté s administrativou obírali bez náhrady, v  některých případech –zpravidla prostým rolníkům, ale i posádce ostrožku v ústí Oljokmy, která měla bránit útěkům ruských poddaných do Poamuří, – za sebrané věci štědře platili<sup id="cite_ref-čerkasov_94_60-0" class="reference"><a href="#cite_note-čerkasov_94-60">[51]</a></sup> sobolími kožešinami nebo penězi, o které okradli vojevodu.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_85_118_119_61-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_85_118_119-61">[52]</a></sup>
</p><p>Na Oljokmě u ústí <a href="/wiki/Tungir" title="Tungir">Tungiru</a> se od skupiny odtrhli tři synové Černigovského, Fjodor, Anisim a Vasilij, kteří tam přezimovali a na jaře 1666 se vrátili na Lenu, kde se v červnu 1666 vzdali jakutským kozákům. Poté byli vězněni v Jakutsku.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_120_121_62-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_120_121-62">[53]</a></sup> V pochodu od Tungiru k Amuru se rebelové dostali do konfliktu s místními Tunguzy, kteří patnáct z nich zabili.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_120_121_62-1" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_120_121-62">[53]</a></sup>
</p><p>Při zdůvodňování účasti Černigovského na rebelii historikové různě spekulovali. Müller uvažoval o tom, že Černigovského mohla ke vzpouře přimět beztrestnost předešlých útěků na Amur.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_128_63-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_128-63">[54]</a></sup> Sovětský historik V. A. Alexandrov měl Černigovského za jednotlivce, který nehrál větší roli v „lidovém povstání“ a pouze se k němu připojil.<sup id="cite_ref-alexandrov_24_26_27-1" class="reference"><a href="#cite_note-alexandrov_24_26-27">[23]</a></sup> Někteří historikové podávali události do značné míry nezávisle na pramenech. První z nich byl chorvatský <a href="/wiki/Juraj_Kri%C5%BEani%C4%87" title="Juraj Križanić">Juraj Križanić</a>, který roku 1680 ve své <i>Historii Sibiře</i> vzpouru zdůvodnil znásilněním Černigovského sestry. Taková verze je však nemožná, protože Černigovskij byl poslán na Sibiř pouze s manželkou.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_129_130_64-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_129_130-64">[55]</a></sup> Ruský etnograf S. V. Maximov roku 1871<sup id="cite_ref-maximov_4_65-0" class="reference"><a href="#cite_note-maximov_4-65">[56]</a></sup> sestru nahradil manželkou, která se v jeho představivosti změnila v „krásnou Polku“<sup id="cite_ref-67" class="reference"><a href="#cite_note-67">[pozn. 10]</a></sup> a vzpouru přenesl do <a href="/wiki/Us%C5%A5-Kut" title="Usť-Kut">Usť-Kutu</a> (pod vlivem Müllerovy chyby s usť-kuťským solivarem).<sup id="cite_ref-krasnoštanov_131_132_66-1" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_131_132-66">[57]</a></sup> Znásilněná manželka coby důvod Černigovského vzpoury poté přecházela z knihy do knihy.<sup id="cite_ref-72" class="reference"><a href="#cite_note-72">[pozn. 11]</a></sup> Černigovského manželka ovšem – vzhledem k době svatby – musela mít v době vzpoury více než 45 let. Někteří pisatelé se proto vrátili k verzi se sestrou,<sup id="cite_ref-75" class="reference"><a href="#cite_note-75">[pozn. 12]</a></sup> jiní váhali mezi ženou a sestrou.<sup id="cite_ref-76" class="reference"><a href="#cite_note-76">[pozn. 13]</a></sup>
</p>
<h3><span id="V_Poamu.C5.99.C3.AD"></span><span class="mw-headline" id="V_Poamuří">V Poamuří</span><span class="mw-editsection"><span class="mw-editsection-bracket">[</span><a href="/w/index.php?title=Nikifor_%C4%8Cernigovskij&veaction=edit&section=6" class="mw-editsection-visualeditor" title="Editace sekce: V Poamuří">editovat</a><span class="mw-editsection-divider"> | </span><a href="/w/index.php?title=Nikifor_%C4%8Cernigovskij&action=edit&section=6" title="Editace sekce: V Poamuří">editovat zdroj</a><span class="mw-editsection-bracket">]</span></span></h3>
<div class="thumb tleft"><div class="thumbinner" style="width:222px;"><a href="/wiki/Soubor:%D0%A4%D1%83%D0%BD%D0%B4%D0%B0%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D1%82_%D0%B4%D0%B5%D1%80%D0%B5%D0%B2%D1%8F%D0%BD%D0%BD%D0%BE%D0%B3%D0%BE_%D1%81%D0%BE%D0%BE%D1%80%D1%83%D0%B6%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D1%8F.JPG" class="image"><img alt="Fotografie výkopu cca půlmetru hlubokého v němž leží tři tusté dřevěné trámy tvořící pravoúhlý trojúhelník, z nejdelšího trámu trčí zbytky kůlů v něm zasazených." src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b2/%D0%A4%D1%83%D0%BD%D0%B4%D0%B0%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D1%82_%D0%B4%D0%B5%D1%80%D0%B5%D0%B2%D1%8F%D0%BD%D0%BD%D0%BE%D0%B3%D0%BE_%D1%81%D0%BE%D0%BE%D1%80%D1%83%D0%B6%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D1%8F.JPG/220px-%D0%A4%D1%83%D0%BD%D0%B4%D0%B0%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D1%82_%D0%B4%D0%B5%D1%80%D0%B5%D0%B2%D1%8F%D0%BD%D0%BD%D0%BE%D0%B3%D0%BE_%D1%81%D0%BE%D0%BE%D1%80%D1%83%D0%B6%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D1%8F.JPG" decoding="async" width="220" height="147" class="thumbimage" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b2/%D0%A4%D1%83%D0%BD%D0%B4%D0%B0%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D1%82_%D0%B4%D0%B5%D1%80%D0%B5%D0%B2%D1%8F%D0%BD%D0%BD%D0%BE%D0%B3%D0%BE_%D1%81%D0%BE%D0%BE%D1%80%D1%83%D0%B6%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D1%8F.JPG/330px-%D0%A4%D1%83%D0%BD%D0%B4%D0%B0%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D1%82_%D0%B4%D0%B5%D1%80%D0%B5%D0%B2%D1%8F%D0%BD%D0%BD%D0%BE%D0%B3%D0%BE_%D1%81%D0%BE%D0%BE%D1%80%D1%83%D0%B6%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D1%8F.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b2/%D0%A4%D1%83%D0%BD%D0%B4%D0%B0%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D1%82_%D0%B4%D0%B5%D1%80%D0%B5%D0%B2%D1%8F%D0%BD%D0%BD%D0%BE%D0%B3%D0%BE_%D1%81%D0%BE%D0%BE%D1%80%D1%83%D0%B6%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D1%8F.JPG/440px-%D0%A4%D1%83%D0%BD%D0%B4%D0%B0%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D1%82_%D0%B4%D0%B5%D1%80%D0%B5%D0%B2%D1%8F%D0%BD%D0%BD%D0%BE%D0%B3%D0%BE_%D1%81%D0%BE%D0%BE%D1%80%D1%83%D0%B6%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D1%8F.JPG 2x" data-file-width="3888" data-file-height="2592" /></a> <div class="thumbcaption"><div class="magnify"><a href="/wiki/Soubor:%D0%A4%D1%83%D0%BD%D0%B4%D0%B0%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D1%82_%D0%B4%D0%B5%D1%80%D0%B5%D0%B2%D1%8F%D0%BD%D0%BD%D0%BE%D0%B3%D0%BE_%D1%81%D0%BE%D0%BE%D1%80%D1%83%D0%B6%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D1%8F.JPG" class="internal" title="Zvětšit"></a></div>Část základů dřevěné stavby, zřejmě kostela odkryté při archeologickém průzkumu Albazinu, 2013</div></div></div>
<table class="toccolours" style="clear:right; float:right; margin:0 0 .5em 1em; max-width:290px">
<tbody><tr>
<td style="padding:0 5px">V polovině 60. let 17. století ruská sídla nejbližší k hornímu toku Amuru ležela v Zabajkalsku, a sice <a href="/wiki/N%C4%9Br%C4%8Dinsk" title="Něrčinsk">Něrčinsk</a> a dva malé ostrohy <a href="/wiki/Telemba" title="Telemba">Telembinsk</a> a <a href="/wiki/Irge%C5%88_(vesnice)" title="Irgeň (vesnice)">Irgeňsk</a>. Jejich správce <a href="/wiki/Ilarion_Borisovi%C4%8D_Tolbuzin" title="Ilarion Borisovič Tolbuzin">Larion Tolbuzin</a> měl roku 1665 ve zmíněných třech sídlech k dispozici 46 kozáků, přičemž jim už šest let nedorazil plat ani zásoby.<sup id="cite_ref-čerkasov_97_77-0" class="reference"><a href="#cite_note-čerkasov_97-77">[64]</a></sup>
</td></tr></tbody></table>
<p>Zběhové přišli k Amuru, zprvu se chtěli usadit v bývalém městečku <a href="/wiki/Daurov%C3%A9" title="Daurové">daurského</a> náčelníka <a href="/w/index.php?title=Lavkaj&action=edit&redlink=1" class="new" title="Lavkaj (stránka neexistuje)">Lavkaje</a>, u ústí <a href="/w/index.php?title=Urka&action=edit&redlink=1" class="new" title="Urka (stránka neexistuje)">Urky</a>, na místě se však rozhodli přesídlit o 160 km níže po proudu, do bývalého městečka náčelníka Albazy, v čínských pramenech nazývaného Jaxa, které roku 1651 dobyl kozácký oddíl <a href="/wiki/Jerofej_Pavlovi%C4%8D_Chabarov" title="Jerofej Pavlovič Chabarov">Jerofeje Chabarova</a> a pojmenoval <a href="/wiki/Albazino" title="Albazino">Albazin</a>. Tam postavili ostroh.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_117_78-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_117-78">[65]</a></sup> Už roku 1666 zaseli a sklidili první obilí, od domorodců v okolí vybírali <a href="/wiki/Jasak" title="Jasak">jasak</a>. Navázali kontakt s nejbližším<sup id="cite_ref-80" class="reference"><a href="#cite_note-80">[pozn. 14]</a></sup> představitelem ruského státu – něrčinským náčelníkem <a href="/wiki/Ilarion_Borisovi%C4%8D_Tolbuzin" title="Ilarion Borisovič Tolbuzin">Larionem Tolbuzinem</a>, v září 1666 již byli v pravidelném styku.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_144_81-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_144-81">[67]</a></sup> Tolbuzin si – vzhledem k nepočetnosti svých kozáků – nemohl dovolit nepřátelství s albazinskými<sup id="cite_ref-krasnoštanov_146_82-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_146-82">[68]</a></sup> a nejpozději na podzim 1666 uznal Černigovského jako řádného představitele ruské vlády na horním Amuru.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_144_146_83-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_144_146-83">[69]</a></sup><sup id="cite_ref-84" class="reference"><a href="#cite_note-84">[pozn. 15]</a></sup> Snad už roku 1666, ale jistě od roku 1667, albazinští kozáci sebraný jasak odesílali do Moskvy.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_152_153_85-0" class="reference"><a href="#cite_note-krasnoštanov_152_153-85">[70]</a></sup> Tolbuzina oplátkou žádali o střelný prach a olovo a o kováře.<sup id="cite_ref-čerkasov_98_86-0" class="reference"><a href="#cite_note-čerkasov_98-86">[71]</a></sup> Albazinští se považovali za loajální ruské poddané, podřizovali se Něrčinsku a chovali se jako každá ruská posádka – vybírali jasak, vedli administrativu, nicméně snažili se udržet si samosprávu.<sup id="cite_ref-alexandrov_24_26_27-3" class="reference"><a href="#cite_note-alexandrov_24_26-27">[23]</a></sup> Z obdělávané půdy vydělili státní pole, jejichž výnos byl určen pro výživu kozáků a úředníků.<sup id="cite_ref-čerkasov_98_86-1" class="reference"><a href="#cite_note-čerkasov_98-86">[71]</a></sup> Roku 1669 Tolbuzina zaměnil <a href="/wiki/Daniil_Danilovi%C4%8D_Ar%C5%A1inskij" title="Daniil Danilovič Aršinskij">Danilo Aršinskij</a>. I on, zjevně v souladu s instrukcemi Moskvy, uznával Černigovského a Albazince a udržoval s nimi styky.<sup id="cite_ref-krasnoštanov_147_87-0" class="reference"><a h